Novinky/ News

14.11.2022

Dafinka má hotové další genetické vyšetření. Tentokrát jsme doplnily Cvičením vyvolaný kolaps (EIC), Syndrom sebepoškozování nohou (AMS), Nedostatek fosfofruktokinázy, Dysplazii sítnice, Xanthinurii a Degenerativní myelopatii (DM). A mám velikou radost, Dafinka je naprosto zdravá!!! To znamená, že žádnou z těchto onemocnění nebude předávat svým dětem!!! ❤

01.11.2022

Sice není úplně konec roku, ale s přicházejícím podzimem a zimou mám takovou línější náladu, nic moc se člověku nechce, dny jsou krátké a bez sluníčka, výstava ani žádná jiná akce nás už nečeká. A tak máme za sebou úspěšný výstavní rok 2022, neméně úspěšný byl i ten pracovní, oba, Denisek i Dafinka, úspěšně složili zkoušky vloh. Táda se vrátil do výstavního ringu, po novém roce bych chtěla vytáhnout i Marijánku. Teď už budeme jen užívat podzimu, který sice nemám moc ráda kvůli tomu, že je to předzvěst zimy, raději mám jako ostatně spousta jiných lidí jaro, ale mám ráda podzimní barvy. To, jak se listí barví všemi barvami je nádherné. A jedna taková nádhera mi roste přímo na dvoře. Kochám se denně. Je to krása.

21.09.2022

Dnes naše babuška Popy slaví krásných dvanáct let. Z celého srdce jí přejeme hodně zdravíčka do dalších let. Máme tě moc rádi! ❤❤❤

16.09.2022

10.09.2022 Speciální výstava CC SK Suchohrad, judge Šulcek Pavel

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC, Nejkrásnější pracovní pes
  • Déianeira Domesday – V1,CAC

Moc děkuji za další úžasnou výstavu, perfektně zorganizovanou, všem mým přátelům za milou společnost a za pomoc, panu rozhodčímu za krásné posudky. Třešničkou na dortu bylo to, že Denisek touto výstavou splnil podmínky pro přiznání titulu Klubový šampion CC SK.

31.08.2022

Víkend byl opět výstavní. A ne ledajaký. Cockerclub CZ pořádal v Bezměrově dvě klubové výstavy, jednu sobotní, odpolední, a jednu nedělní. Akce byla jako ostatně vždy super zorganizovaná, v sobotu letní teploty stoupaly k výšinám, v neděli bylo taky horko a na závěr se přidal již tradiční déšť.

V sobotu zažil svůj comeback Táda. Po několika letech opět na výstavě, už samozřejmě ve třídě veteránů. Ani jsem nečekala, že mu to tak půjde. No něco se přece jen nezapomíná. A v neděli byla přihlášena do soutěže Dítě a pes obě moje vnoučata. Oba se moc těšili a po zásluze si odvezli poháry a tašku s překvapením.

Moc děkuji všem, kdo se na organizaci podíleli, děkuji oběma paním rozhodčím, děkuji za milé setkání s přáteli. Tak zase příště!!!

27.08.2022 Klubová výstava CC Bezměrov, judge Vítková Viera

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC
  • Claudius Domesday – V1

28.08.2022 Speciální výstava CC Bezměrov, judge Szilágyi Judith

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC

Denisek o víkendu splnil podmínky pro přiznání titulu Klubový šampion CC!!!

10.07.2022

Trošičku se zpožděním musím moc moc pochválit výstavu, kterou pořádal Cockercub CZ v Mírovce u Havlíčkova Brodu. Fotbalový stadion poskytl dostatek prostoru pro postavení výstavních stanů, ostré letní sluníčko tlumil mírný vánek. Prostě idylka. Výstava výborně zorganizovaná, bohatě obsazená 109 přihlášenými psy, paní rozhodčí, skvěle vybraná, ze země původu, paní Judith Craig. Velký dík patří pořadatelům a samozřejmě paní rozhodčí, která všechny psy posoudila pečlivě, s úsměvem, bez přestávky. Těším se na další podobnou akci.

Dionýsos Domesday

03.07.2022 Klubová výstava CC Mírovka, judge Craig Judith

  • Dionýsos Domesday – V2, Res.CAC
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC
29.06.2022

V sobotu 25.6. se nám na MVP v Brně zadařilo a Dafinka i Denisek splnili podmínky pro přiznání titulu Český šampion. Děkujeme paní rozhodčí za krásný posudek. Jen mám trochu špatné svědomí, v sobotu slavil osmé narozeniny můj C vrh, to znamená z domácích Táda, Cyril a Marijánka, a v neděli čtvrté narozeniny Lojza. Dort sice dostali společný, ale fotečku bohužel žádnou aktuální z oslavy nemám. Aspoň takto jim přeju ještě jednou hlavně zdravíčko a stejný spokojený život. Totéž samozřejmě přeji všem svým odchovánkům. Všem posílám podrbání za ouško!!!

25.06.2022 Intercanis Brno, judge Jindřichovská Jarmila

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC
15.06.2022

Jen tak pro potěchu oka…

Dionýsos Domesday
Déianeira Domesday
31.05.2022

Poslední výstavní víkend máme za sebou. Tentokrát se konala již tradiční výstava pořádaná Klubem chovatelů loveckých slídičů v Náměšti na Hané. Sobotní počasí nic moc, hodně foukalo a počasí připomínalo pohádku o Pejskovi a kočičce, chvíli sluníčko, chvíli déšť. Světlým bodem bylo vítězství Dafinky i Deniska, oba získali titul CAC. Neděle byla o fous lepší. Do Náměšti jezdíme pravidelně, výborně zorganizovaná výstava v nádherném prostředí areálu zámku.

Máme spoustu nových fotek, některé jsou ve fotogalerii, některé na stránkách Dafinky a Deniska. O fotodokumentaci celé výstavy se postarala jako vždy Martina Dvořáková. Smekám před ní klobouk opravdu hluboko. Zatímco všichni pijí kafíčko a klábosí, ona neustále pobíhá kolem kruhu a fotí. Celý den. A večer po návratu z výstavy fotky nahrává na net, aby měli všichni vzpomínku. Moc jí děkuji. Také jsem vyměnila postojové fotky Dafinky a Deniska. Za ty děkuji Ivetě Doubravské.

28.05.2022 Klubová výstava KCHLS Náměšť na Hané, judge Todd David

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V1, CAC

29.05.2022 Klubová výstava KCHLS bez KV Náměšť na Hané, judge Berchtold Peter

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC
Dionýsos Domesday
Déianeira Domesday
22.05.2022

Ten čas kolem mě tak strašně rychle letí a pořád se děje něco nového. Do každodenního kolotoče kolem psů, občasných návštěv vnoučátek se přidala starost a hlavně práce kolem zahrady na chalupě. A do toho náš výstavní maraton.

Ten začal minulý víkend klubovou výstavou, kterou pořádal slovenský Cockerspaniel club v Suchohradu. Posuzovala zkušená chovatelka, paní rozhodčí Maja Horvat. Výstava jako vždy výborně zorganizovaná, počasí letní, bonus všeho setkání s mými přáteli. Co více si na sobotní den přát.

Sobota 21.5. patřila opět výstavě. Tentokrát jsme se s kamarádkou rozhodly pro Polsko. V Řešově se dopoledne konala mezinárodní výstava a v pozdních odpoledních hodinách národní výstava loveckých plemen. Vzhledem ke vzdálenosti jsme vyjeli o den dříve. Cesta tam ubíhala rychle, až na občasné kolony, taky co čekat v pátek odpoledne. Po příjezdu do Řešova jsme nejprve navštívily restauraci, pak se jely ubytovat. A ráno na výstavu. Ta se konala v hřebčíně Lesna Wola. Na mezinárodní výstavě vyběhali oba titul CWC, Denisek pak v silné konkurenci dostal i titul CACIB a BOS. K tomu všemu vyhrál vítěze pracovní třídy, což ho opravňovalo k účasti v závěrečných soutěžích. Tam se dostal do užšího výběru a v konkurenci všech plemen vybojoval čtvrté místo o nejkrásnějšího psa výstavy.

Polsko mě velice příjemně překvapilo. Dálnice rovná jako sklo, bez prudkých zatáček a převýšení, opravdu se tam moc hezky jelo, výborné jídlo, velice milí lidé, usměvaví, ochotní poradit. Do Polska se určitě někdy vrátím.

14.05.2022 Klubová výstava CC SK Suchohrad, judge Horvat Maja

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC, Best of variety
  • Déianeira Domesday – V2, Res.CAC

21.05.2022 MVP Řešov, judge Slawik Tomasz

  • Dionýsos Domesday – V1, CWC, CACIB, BOS, BIS Nejkrásnější pracovní pes 4. místo
  • Déianeira Domesday – V1, CWC

21.05.2022 NVP Řešov, judge Babic Dragan

  • Dionýsos Domesday – V1, CWC
  • Déianeira Domesday – V1, CWC
05.05.2022

Duben a začátek května byl u nás více než hektický, utekl jako voda. Balkánská tour upadla v zapomnění. Krátce po návratu začala Dafinka hárat, na prázdniny ji nikdo nechtěl, zůstala doma a z mých miláčků se opět stala parta neovladatelných, respektive matkou přírodou ovládaných blbců. Nervy u nás pochodovaly všem, zejména mně, protože jsem už od podzimu plánovala s Deniskem zvládnout zkoušky vloh. A v době, kdy měl intenzivně cvičit, nedělal nic, jen funěl a tupě zíral. V polovině dubna už bylo možno opět pokračovat v nácviku, a abych to neměla tak jednoduché, začala jsem cvičit i Dafinku. Nakonec to dopadlo tak, že na sobotu 30.4. jsem přihlásila Dafinku na zkoušky vloh, které pořádal OMS Hodonín ve Svatobořicích, a Deniska na zkoušky vloh pořádanými Cockerclubem CZ ve Vážanech nad Litavou v neděli 1.5.

Oba zkoušky zvládli, Dafinka měla smůlu na zvěř, Denisek skládal zkoušky ve výborně zazvěřené honitbě. Při této příležitosti jsem si uvědomila, že ve fotogalerii mám kdejaké fotečky, jen ze zkoušek nic. A tak jsem je doplnila s názvem Zkouškové pel mel.

Déianeira Domesday
Dionýsos Domesday

A aby náhodou nevyšli ti dva z výstavního kolotoče, tak jsem přihlásila na čtvrtek 5.5. výstavu v Nitře. Tam jsme dopadli jak jsme si přáli, oba získali titul CAC.

05.05.2022 Nitradog Spring cup Nitra, judge Vítková Viera

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V1, CAC
02.04.2022

Dnes se malinko rozepíšu. Na Balkán jsem se chtěla podívat už dávno. Měla jsem to tak trochu za exotiku. Po dlouhých úvahách, zvažování pro a proti, jsem začala plánovat Balkánskou tour. Sledovala jsem na internetu skupinu, která hledá spolujízdu na výstavy a najednou na mě vyskočil příspěvek majitelky čivav, která hledala někoho právě na tuto cestu. Slovo dalo slovo, naplánovaly jsme, které výstavy by přicházely v úvahu a plány se staly skutečností. Po třinácti letech jsem měla odjet do zahraničí. Měla jsem špatný pocit, že doma nechám zbytek smečky, ale Štěpán mě opět zastoupil stoprocentně.

Den první, 17.3. Dopoledne jsem ještě doplnila razítka z veteriny, protože některá vyšetření neměla být starší deseti dnů. Po obědě mě, Dafinku a Deniska vyzvedl můj řidič, spolucestující, vystavovatel, mluvčí a především partner v dobrém i zlém Pepa Habrovec. Vyrazili jsme směr Slovinsko. Cesta ubíhala, za tmy nás navigace vedla lesem, trochu jsme se báli, kam to dojedeme, ale najednou se před námi ukázalo naše první ubytování, velice hezký penzion v Kodreti. Poté, co se doladil výběr pokojů, protože původní objednávka byla na jeden čtyřlůžkový, jsme se konečně ubytovali, okoupala jsem psy a usnuli jako když nás do vody hodí.

Den druhý, 18.3. Ráno nás probudilo zvonění zvonů na kostele z blízké vesnice. Pohled z okna byl úchvatný. V dáli hory, pod námi louky s krávami. Prostě idylka. Moc jsme si jí neužili, měli jsme je přesunout do Vrtojby na naši první výstavu. Ten den opravdu hodně foukalo, nedala se pořídit žádná pořádná fotka z výstavy. Ta dopadla tak tak všelijak, Denisek dostal CAC a Dafinka VD. To mě trochu mrzelo. Nu což, tak ji viděla paní rozhodčí. V odpoledních hodinách jsme vyrazili směr Černá Hora. Na tuto noc jsme neměli zamluvené žádné ubytování, původní plán počítal s cestou přes noc. Mysleli jsme totiž, že výstava bude trvat déle. Po cestě jsme si zamluvili apartmán v Chorvatsku. Téměř celá trasa vedla podél moře, tak jsem se měla čím kochat. Asi v půli cesty nás dálnice uzavřená díky silnému větru svedla na místní komunikace, tak bylo i co ke koukání mezi horami. O půlnoci jsme dojeli na ubytování. Majitelka na nás čekala, ubytovala nás a my byli rádi, že jsme v posteli.

Den třetí, 19.3. Ráno vstát, přejet do Černé Hory, do Kotoru. Tam výstavu pořádali na kamenné pláži blízko moře, jen škoda, že nás od moře dělil útes. Tady začalo naše vítězné tažení. Dafinka získala titul BOB a v závěrečných soutěžích o titul BIG vybojovala první místo. A po výstavě přesun na ubytování. Tím se stal na další tři dny velice hezký apartmán v Budvě. Ubytovali jsme se, navečeřeli, a v osm už jsme spali.

Den čtvrtý, 20.3. Druhá výstava v Kotoru. Ta probíhala hladce, skončila docela brzy. Výstaviště bylo v blízkosti velice luxusní restaurace Carevič. Tam jsme chvíli poseděli a jeli zpět na apartmán. Ten večer jsem okoupala psy, sebe, a opět v osm spala.

Den pátý, 21.3. Na tento den nepřipadla žádná výstava, den byl jen přejezdový. Ve dvanáct jsme naložili auto a vyjeli směr Albánie. Cesta byla úžasná. Z jedné strany průzračné moře, z druhé strany hory. Černá Hora je opravdu úchvatná. Jestli bych někdy plánovala dovolenou, tak určitě tam. Po překročení hranic jsme se ocitli v úplně jiném světě. Všude odpadky, silnice téměř páté třídy, spousta toulavých psů a koček společně žijících na skládkách. Cíl naší cesty bylo město Durres, přístavní, průmyslové město. Ubytování jsme měli zajištěné na hlavní třídě nad kavárnou. Majitelé byli velice milí lidé. Sprcha nic moc, zato mě čekala super postel. Oproti spaní v neskutečně měkkých postelích v zemích bývalé Jugoslávie to byla příjemná změna. Pokoj byl ale studený, spala jsem v zimní bundě a i tak jsem se třásla pod peřinou.

Den šestý, 22.3. Hned ráno jsem si postěžovala, jak mi bylo zima. Dostala jsem odpověď, proč jsem si nezatopila klimatizací. Tak to mě fakt nenapadlo! Odjeli jsme na výstavu. Čekali nás dvě výstavy v jeden den, ráno CACIB výstava, odpoledne CAC výstava. Večer odjezd na ubytování. Zatopila jsem si a hned byl svět růžovější.

Den sedmý, 23.3. Ráno naložit auto, odjezd opět na dvě výstavy, dopolední i odpolední, večer přesun směr Kosovo. Cesta na Kosovo vedla jinudy než z Černé Hory a velice mě okouzlila. Silnice byla čtyřproudová, nová, vedla přes hory. Albánské hory jsou nádherné. Za svitu zapadajícího slunce to byla pastva pro oči. Na kosovských hranicích jsme zjistili, že je potřeba vyřídit povinné ručení, protože naše na jejich území neplatí. Takže po mírném zdržení jsme mohli pokračovat směr Prizreni. Ubytování bylo zajištěno v hotelu. V přízemí byla hotelová restaurace, recepce byla v prvním patře, pokoje v prvním a druhém patře. Byla jsem líná šlapat schody, tak jsem zvolila pokoj blízko recepce. Což byla tak trochu chyba. Celou noc se někdo přihlašoval, vyzvedával klíče od pokoje, prostě pohyb a hlasy téměř celou noc. Ale i tak, byla jsem ráda, že jsem opět v posteli. Jednu pihu na kráse ubytování mělo, nesouviselo to v žádném případě s hotelem, ale celé město, doslova celé město, bylo vydlážděné. Deniskovi to bylo tak trochu jedno, ale Dafinka marně hledala místečko na venčení.

Den osmý, 24.3. Ten den byla výstava jen jedna, ta začínala až odpoledne, takže dopoledne jsem měla čas na malou procházku městem. Prizreni je krásné, historické město, nad městem stojí hrad, večer nádherně nasvícený. Trochu mě překvapilo, kolik vojáků KFOR se ve městě stále pohybuje. Odpoledne přesun na výstavu. Ta byla ve sportovní hale. Naštěstí s okolní travnatou plochou. Večer na hotel, zašla jsem si do města pro jídlo, najíst, spát.

Den devátý, 25.3. Opět dvě výstavy v jeden den, ráno CAC výstava, odpoledne CACIB výstava. A náš druhý mega úspěch, Dafinka po získání titulu BOB zabodovala v závěrečných soutěžích a získala titul BIG 1.místo. A tak se nám plánovaný odjezd do Bosny posunul. Nejkratší cesta vedla přes Srbsko, ale díky místním sporům mezi Kosovem a Srbskem jsme museli zpět do Albánie a Černé Hory. Takže cesta přes deset hodin. Můj dosud spolehlivý a podle předpisů jezdící řidič byl trochu nervózní, jel docela rychle, chvílemi jsem měla i strach, zapomněl v Albánii odbočit, snažil se téměř smykem otočit a stalo se to, co nutně muselo následovat. Narazil pravou stranou do něčeho. Naštěstí to odnesla „jen“ pneumatika. Bylo mi jasné, že je znamení shůry. Taky to mohlo dopadnout mnohem hůře. Na prázdné pneumatice jsme dojeli asi sto metrů do města. A Albánci se opět projevili jako milí lidé. Okamžitě se jich kolem seběhlo několik a pomáhali s výměnou. Dokonce jeden z nich sedl do svého auta a jel nám pneumatiku do vedlejšího města přezout. Takže zdržení necelá hodina. Další cesta už byla v pohodě. V Černé Hoře jsme nechali proběhnout psy a pokračovalo se dále. Zatímco v Albánii byla benzínka na každém rohu, tady nás vedla cesta do hor a po překročení hranic do Bosny nebylo po benzínce ani památky. Silnice se změnila v úzkou asvaltku a my si připadali jako na konci světa. Kolem jedné došla první krize a Pepa zatoužil po kafíčku. Ale kde ho vzít? Po přejezdu několika temných vesniček jsme přijeli do větší vesnice a ejhle, otevřené něco červeně nasvícené, na první pohled připomínající nevěstinec. Nám už to bylo jedno, kde nám kávu uvaří. Ukázalo se, že je to místní bar plný velice přátelských lidí. Posílili jsme se a pokračovali v cestě. Trochu mi bylo líto, že Bosnu projíždíme v noci. Cesta vedla horami podél jezer a řek. Škoda. Ale aspoň jsme viděli svítání v horách. A to byl nezapomenutelný zážitek. Do Banja Luky jsme dorazili ve čtvrt na osm ráno. Zaplacené ubytování bohužel propadlo. Dali jsme si na benzínce kávu a špinaví, hladoví, nevyspaní, jeli rovnou na výstavu.

Den desátý, 26.3. A zase ráno výstava CAC, odpoledne CACIB, v půl osmé konec a přesun na ubytování. Po menších peripetiích jsme ubytování našli. Byl to byt v bytovém domě, ve třetím patře, naštěstí s výtahem. Poté, co všechna ubytování byla po schodech a já tahala pět tašek a dva psy tam a zpátky jak kočka koťata, to byla příjemná změna. Deniskovi se moc do malého výtahu nechtělo, tak jsem ho tam trochu popostrčila. Postarala jsem se o ty dva chlupaté, rychle pod sprchu a spát. Po probdělé noci jsme už mleli z posledního.

Den jedenáctý, 27.3. Opět dvě výstavy. Výstava se konala na fotbalovém stadionu pod velkými stany s kovovou konstrukcí, které poskytovaly příjemný stín před slunečním žárem. Vzhledem k tomu, že odpoledne nikdo nezískal titul BOB, tak jsme se po skončení posuzování rozhodli, že pojedeme domů.

Titulům získaným na Balkáně se trochu posměšně říká benzínový šampion. Ano, získání titulu je poměrně snadné, ale určitě to není zadarmo. Původně jsem tuto cestu brala jako dovolenou, ne odpočinkovou, tak trochu pracovní, ale celou dobu to bylo v poklusu. Můj zvyk mít psy okoupané a vyfénované jsem nechala někde daleko na rodné hroudě. Klobouk dolů před námi, ale především před psy, že vše zvládli, celý den v kleci na výstavě, všude hluk, štěkot, spaní v cizím prostředí. Opakovaně vyčesat, do kruhu, prezentovat se. Divím se, že mi na to nevykašlali. Balkánskou tour jelo taky několik dalších skupinek Čechů, s nimiž jsme se postupně sblížili. Bylo fajn si navzájem pomáhat. Na Balkáně jsem si také všimla, kolik profesionálních handlerů předvádí psy. Buď jsem si toho dříve nevšimla nebo je to tam opravdu více rozšířené. Minimálně polovina psů byla takto předváděna.

Na závěr bych chtěla poděkovat Pepovi, že mi dělal celou dobu řidiče a v pořádku mě dovezl domů, Kačce Bielené za organizaci celé akce, děkuji mým psům, že to se mnou přežili, a především děkuji mé rodině, především synovi Štěpánovi, že se mi postaral o zbytek psů, a já mohla tuto cestu absolvovat. Přestože to bylo hodně náročné, jsem ráda, že jsem mohla jet a moc jsem si to užila.

Soupis získaných titulů je dlouhý, Denisek i Dafinka je mají vypsané na své stránce, titulů CACIB máme tolik, že s nimi můžeme tapetovat. Jediné co mě mrzí, že jsem více nefotila. Ale nebylo kdy. Těch pár fotek zde .

03.03.2022

Není každý den posvícení. A není vždy jen dobře. Měli jsme doma maroda. Najednou začala Popynka zvracet, dostala průjem, teplota vyskočila na 41 stupňů. Neudržela chudinka ani vodu. Na ultrazvuku nic, výsledky krevních testů ukázaly zvýšený cholesterol a moc bílých krvinek, což ukazovalo na zánět probíhající někde v těle. Jinak nic nenormálního. Dostala antibiotika, infuze. Už je to déle než týden, postupně se zatížila stravou a ode dneška má už antibiotika v tabletách. Už je to sice důchodkyně, ale pořád velice vitální. Po nemoci se sice trochu propadla, je více unavená, působí starším dojmem, ale to se určitě ještě zlepší. Snad jsme z nejhoršího venku.

17.02.2022

Dnes nemám žádnou fotečku ve výstavním postoji, byť se chci konečně pochlubit výstavním úspěchem. Od MVP Duocacib v Brně sice už trochu vody uteklo, ale sladký pocit vítězství zůstal. Denisek i Dafinka v silné konkurenci získali první místo a titul CAJC, čímž splnili podmínky pro přiznání titulu Český Junioršampion. První místo mě hřeje o to více, že je posuzoval renomovaný rozhodčí, chovatel anglických kokršpanělů, pan Tamas Jákkel z Maďarska. Jsem na ty dva moje piškoty opravdu moc pyšná.

A volba fotky? To je schválně… Aby bylo vidět, že i výstavní šampioni jsou psi jako každý jiný, užívají si her, blbin, procházek jako každý jiný pes

06.02.2022 MVP DUOCACIB Brno, judge Jákkel Tamas

  • Dionýsos Domesday – V1, CAJC
  • Déianeira Domesday – V1, CAJC
31.12.2021
15.12.2021

Tak máme za sebou poslední výstavu letošní sezony. Sice v omezeném režimu díky koronaviru, ale výstava byla!!! A to je podstatné. Adventní výstavu pořádanou Cockerclubem jsem vždycky považovala za zlatý hřeb výstavní sezony. Perfektní organizace, prostředí hotelu Voroněž poskytující vysoký komfort, zahraniční rozhodčí věhlasných jmen, kteří jsou dlouholetí chovatelé a specialisté na naše milované plemeno, milé předvánoční setkání s přáteli, které mám moc ráda, příležitost všem osobně popřát hezké svátky a hezký nový rok. Ve stejném duchu proběhla i ta letošní. Moc děkuji pořadatelům, Vaškovi Maršíkovi za fotečky, paní rozhodčí za krásné posudky. Přála bych si, aby letošní Adventní výstava nebyla poslední.

12.12.2021 Adventní výstava CC Brno, judge Elmelud Pia

  • Dionýsos Domesday – V1, CAC
  • Déianeira Domesday – V1, CAC
29.11.2021

Nejhorší období je doba hárání. Zejména pokud psi a feny žijí ve společné domácnosti, posteli, na zahradě, v autě. To se jinak moji milovaní kluci mění v totální blbce s vypoulenýma očima, vyplazeným jazykem a dýchajícím jak ve čtyřicetistupňových vedrech. Někteří kňučí, někteří štěkají, Čenda jaksi divně píská. Mám vypracovaný systém branek, postupného pouštění na venčení a jen díky disciplinovanosti všech členů domácnosti nedošlo nikdy k nejhoršímu. Tentokrát to však dopadlo trochu jinak. Dceři trochu odrostly děti a mně se ji podařilo přemluvit a Dafinka se stěhovala do Dubňan. Měla jsem sice trochu strach, že se jí hárání zabrzdí nebo něco podobného, ale nestalo se tak. Šla sice do cizího prostředí, ale lidi důvěrně zná. Klárka s vnoučátky mě navštěvují téměř denně, společně trávíme prázdniny na chalupě. Takže u nás zavládl naprostý klid a mír. A Dafinka? Ta si pozornost jedináčka vyloženě užívala, hrála si na doktora, chodila s dětmi spát v osm hodin a vůbec jí nevadilo, že do rána nejde čůrat, všichni se jí plně věnovali. Matýsek měl spoustu příležitostí trénovat na vodítku na výstavu. Jaké bylo moje zklamání, že když se měla Dafy vrátit, ani moc nechtěla. Po dvou dnech mě konečně vzala na milost. Však si to za půl roku užije znovu.

09.11.2021

I takto může vypadat výstavní kokr po návratu z procházky. Volba terénu byla poněkud nešťastná, procházeli jsme s Deniskem pole, doufaje že najdeme nějaké to zvířátko. A světe div se, v dáli srna!!! Neviděl ji, při křížení teplé stopy se ten poděs vydal opačným směrem, místo po stopě šel proti stopě. No bude s ním ještě práce. To je tak, když se chudák dostane do honitby jednou za čas. No jo no, to je právě problém, kde pořádně cvičit. Každá honitba je něčí a pravidelně riskovat v lepším případě hádku s aktivním myslivcem se mi moc nechce. No nic, nějak na ty zkoušky natrénujeme.

Denisek
Zbytek pole v psím kožíšku
01.11.2021

Dnes jsou Dušičky. S láskou a bolestí v srdci jsem samozřejmě vzpomněla na všechny, které už nemám. To se týká i mých čtyřnohých miláčků. Měla jsem jich dost, odchod každého mě hluboce zasáhl, na všechny často vzpomínám. Výhodu mám v tom, že všechny jsem měla pohřbené na svém vlastním dvoře, a když jsem před časem koupila chalupu v Rudlicích, měl můj manžel žaludek všechny vykopat a převézt na zahradu na chalupu. Tak tam všichni v klidu odpočívají. Každý má svůj vlastní kámen, popisek…

Dušičky připadají na dnešek, 1. listopad. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl podle keltské tradice časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí. Řepu nedlabu, svíčky jim zapálím na jejich fotce, a doufám, že nikde nebloudí…

28.10.2021

Ve víru událostí posledních dnů jsem si vůbec neuvědomila, že jsem se ani nepochlubila účastí na Světové výstavě psů. Ano, Česká republika po třiceti letech měla tu čest, že pořádala takovou kynologickou událost. Po prvotních peripetiích se přece jen na přelomu září a října uskutečnila. Můj dorost sice nesáhl na příčky nejvyšší, ale i tak, můžu říct, byli jsme tam!

Největší radost mám ovšem z výsledku RTG DKK. Oba dva mají výsledek A!!!! Jupí!!!!!

01.10.2021 WDS 2021 Brno

  • Dionýsos Domesday – judge Pichard Laurent – V4
  • Déianeira Domesday – judge Jílková Zdeňka – V
22.09.2021

Tak, hotovo. Stránky mám doplněné. Když jsem zjistila, že moje staré stránky jsou nenávratně ztraceny, byla jsem na zhroucení. Postupně se všechny problémy vyřešily. Teď jsem na své nové webovky trochu hrdá. Celé jsem si je vytvořila sama. A to včetně registrace domény. V každém případě jsou samozřejmě zaměřené na prezentaci mých psů a mé chovatelské stanice. Tak jako ty staré. Jen jsou více formou blogu. Proto jsem se rozhodla, že i něco málo napíšu o každém ušatci, který prošel naší smečkou. Spousta lidí se diví, mnozí se i ptají, proč mám tolik psů. Odpověď je zčásti v sekci o našich psech. Je tam ve zkratce napsáno, jak se k nám do smečky kdo dostal. Druhá část pravdy je ta, že nejsem chovatel, ale majitel. Tuto definici mi řekl kdysi dávno jeden myslivec. A jako majitel nejsem schopna dát kohokoli pryč. Všechny miluju. Ať mají špatné kyčle, nepravidelný skus, nebo prostě nejsou top. Prostě jsou moji.

A když už píšu blog, dovolím si malé poděkování. Děkuji všem, jejichž fotografie jsem použila při tvorbě webových stránek, děkuji mojí veterinární paní doktorce, ze které se stala v průběhu let moje kamarádka, za super péči, děkuji celé mé rodině za trpělivost, pomoc, disciplinovanost, schovívavost. Chtěla bych také poděkovat všem, kdo mi svěřil do péče svá štěňátka, chtěla bych poděkovat všem, kdo se mnou podělil o spoustu cenných rad, a děkuji také za to, že jsem díky svému koníčku poznala spoustu super lidiček.

Doufám, že se budou nové webovky líbit. Je tam spousta a spousta fotek se psy, se psy a zase se psy. Přeji pěkné počtení a pokoukání.

21.09.2021

Dnes krásných jedenáct let slaví naše babička Popynka. Všichni jí přejeme hodně zdravíčka a spoustu společných let.

15.09.2021

Mám moc ráda klubové výstavy. Spousta přátel, příjemné prostředí, kvalitní rozhodčí. A přesně jedné takové jsme se s mým novým black stars teamem zúčastnili v pátek 10.9.2021 v Košútech na Slovensku. Krásné prostředí areálu Petrova Gruntu, počasí ukázkové, výborná organizace a bonus největší, anglický rozhodčí Frank Kane. Dafinka i Denisek se panu rozhodčímu moc líbili, oba získali titul CAJC, Denisek navíc vyhrál v soutěži o Vítěze speciální výstavy mladých. Oba tak splnili podmínky pro přiznání titulu Junioršampion SK.

10.09.2021 Speciální výstava CC SK Košúty, judge Kane Frank

  • Dionýsos Domesday – V1, CAJC, Vítěz speciální výstavy mladých pes
  • Déianeira Domesday – V1, CAJC
Déianeira Domesday
Dionýsos Domesday
05.09.2021

Poslední dny pro mě byly hodně hektické, tak si dovolím s odstupem malé ohlédnutí zpět až dnes. 29.8. uspořádal Cockerclub Klubovou výstavu v Bezměrově. Výstava perfektně zorganizovaná, počasí přálo, milá paní rozhodčí, spousta přátel. Prostě super den. Ale v něčem se přece jen malinko lišil. Na výstavu se přijela podívat moje dcera s vnoučaty. A můj čtyřletý vnouček Matýsek měl premiéru v handlingu v soutěži Dítě a pes. Vedl Dafinku, velice hezky s ním běhala, postoj nám trochu pokulhával přestože jsme trénovali. Ale to vypilujeme. Závěrečný postoj na společné foto Matýsek moc nezvládl, radost z poháru byla prostě větší.

02.09.2021

29.8.2021 KV Cockerclub Bezměrov, judge Doppelreiter Maria-Louise

  • Dionýsos Domesday – V3
  • Déianeira Domesday – V1, CAJC
Déianeira Domesday – netradičně při odpočinku
28.08.2021

Je to neuvěřitelné, jak to uteklo, jaké hrůzy jsme loni prožívali, ale je to přesně rok, co spatřili světlo světa naši poslední brikeťáčci, vrh D. Z celého srdce děkuji naší paní veterinární doktorce a především mému synovi. Bez něj bych to nezvládla. Ani jsem netušila, že je schopen obstarat novorozená miminka. Ještě jednou děkuji.

Všechno nej!!!

22.08.2021

21.08.2021 Duodanube Bratislava, judge Felszeghyová Eva

  • Dionýsos Domesday – V1, CAJC
  • Déianeira Domesday – V1, CAJC
Dionýsos Domesday
20.08.2021

Sekce odchovy doplněna! Na jednu stranu výhoda, štěňátek se u nás moc nerodí, na druhou stranu pro ty, kteří mé stránky sledovali v minulosti, žádné novinky. Štěňátka jsou si tak podobná, obzvláště když se u nás rodí samé briketky.  

Pro zájemce o štěňátka – určitě žádná v dohledné době neplánujeme. Jednou budou, to až si budu zase chtít nechat holčičku. Ale to je daleká budoucnost. Už to, že některá štěňátka musí od nás odejít nesu velice těžce. A kdybych měla dát všechna pryč… 

17.08.2021

Tak Vás vítám na mých nových webových stránkách. Jak už jsem psala, ne vlastní vinou jsem přišla o ty původní. Bylo tam spoustu, aspoň pro mě, zajímavého čtení. Bohužel i fotek, které jsou nenávratně ztraceny.  Popravdě, vše jsem si psala i kvůli sobě, až někdy ve stáří nebude paměť tolik sloužit, vím, kde bych hledala, abych si vzpomněla. Nevadí, stránky dostaly úplně nový kabátek, obsah se budu snažit zachovat původní. 

Dovolím si jen takové malé shrnutí minulosti. Někteří miláčkové k nám přišli, někteří, bohužel, odešli. Více v sekci Naši psi, kterou připravuji a která bude trvat nejdéle, než ji doplním. Přece jen, patnáct psů je patnáct psů. Nejžhavější novinkou je náš čtyřnohý dorost, Daffy (Déianeira Domesday) a Denisek (Dionýsos Domesday). Jejich složitý příchod na svět včetně jejich odchovu jsem popisovala na minulém webu. Ve zkratce, málem nepřežila štěňátka ani jejich máma Marijánka. Naštěstí všechno dopadlo dobře, jen ti dva si jako pozůstatek nesou u nás ne neobvyklý charakterový rys, rozmazlenost. Ovšem v jejich případě jsme do dotáhli k dokonalosti a troufám si říct, že větší rozmazlence mít nebudeme. O to větší mám radost z toho, že jsme začali opět jezdit po výstavách a oni se tam, už, chovají slušně. Takový malý bonus k tomu je, že Denisek získal už dvakrát, jednou na Slovensku a jednou u nás, titul Klubový šampion mladých. 

Doufám, že se budou nové stránky líbit. Přeji pěkné počtení.

14.08.2021

MVP Brno, judge Mervová Darina

  • Dionýsos Domesday – V1, CAJC
  • Déianeira Domesday – V2
Dionýsos Domesday

13.08.2021

Ne vlastní vinou jsem přišla o své původní webové stránky. Na nových pracuji. Asi to bude chvíli trvat, než je dám trochu dohromady, ale budu se snažit.

admin avatar